Druhá - LJS dnes
Dycky JISTEBNICE!
A mám KOČKU!
Texty > Jeníkovy příhody
JENÍKOVY PŘÍHODY II.
Jednou se Jeník rozhodl, že poobědvá v Praze. Jednak už v Praze dlouho nebyl a druhak dostal chuť na něco dobrého. co se v Jistebnici nesežene. Například boršč, nebo minestrona a/nebo gazpacho. Tedy on by se boršč, minestrona i gazpacho v Jistebnici sehnaly - kdyby si je Jeník uvařil sám. Jenže: v případě boršče by musel dojet do Tábora k řezníkovi a nakoupit hovězí, vepřové a k tomu nějakou kvalitní uzeninu jako například karlovarské párky. Jenže: konzerva s karlovarskými párky obsahuje mnoho karlovarských párků a do boršče by Jeník nakrájel nejvíc tři nohy. A co pak s těmi ostatními?! Jeníkův boršč je hustý a vydatný, takže už se nehodí konzumovat něco dalšího...
Podobné problémy by Jeníka potkaly i v případě těch ostatních polévek a tak Jeník zvolil zábavnou cestu do Prahy spojenou s pojídáním něčeho dobrého, co se v Jistebnici nesežene ale v Praze na to narazit lze. V dnešní době je nejlepší jet do Prahy vlakem z Tábora - pokud je cestující starším seniorem. Cesta autem je dražší a vzhledem ke stavu silnic taky mnohem nepříjemnější. Jedinou nevýhodou je vyšší počet cestujících, uvažujících stejně jako Jeník. Od té doby co jízdné ve vlaku zlevnilo, jsou vlakové spoje oblíbenější a oblíbenější.
A tak si Jeník pořídil elektronickou aplikaci do mobilu co se jmenuje "Můj vlak" protože si tak může kdykoliv koupit jízdenku i s místenkou co si lze rezervovat podle plánku ve zvoleném vagonu zvoleného vlaku. Je to levné a šetří to čas, který Jeník potřebuje na správné zaparkování automobilu u nádraží v Táboře když přijíždí "na čas" a má na to jen pár minut...
Tehdy ale všechno vyšlo tak jak mělo a Jeník i s vlakem "Jižní expres" vyrazili přesně podle jízdního řádu. Jeník si koupil od vlakového stewarda kávu a medil si až do Prahy, protože nemusel nikoho zvedat ze "svého" místa, na které měl - díky místence - nárok. Už několikrát se mu totiž stalo, že seděl na něčím místenkovém místě a příslušný místenkový majitel jej z "jeho" místa vyprovodil. Přestože měl Jeník také místenku, ale někam jinam a Jeníkovi bylo trapné se o "své" místo ucházet... A nebo byl ve skutečnosti příliš líný a nedbalý aby si své skutečné místo v zadaném vagonu vyhledal...
Cesta Jeníkovi rychle ubíhala protože kromě popíjení kávy si hrál po celou dobu svoji oblíbenou mobilní hru "Pasiáns". Ostatní cestující si také krátili čas pomocí jejich mobilů, jen někteří si četli svoje knihy a působili tak na Jeníka (a nejen na něj...) více intelektuálsky. Někteří cestujíci také jedli své potraviny, jiní skutečně telefonovali a ostatní spali s očima zavřenýma, takže se nedalo poznat zda skutečně spí, nebo jen přemýšlejí.